Gruzie – červenec 2026, den první

Čeká nás týdenní výprava ve dvou a krásný gruzínský trek z Mestie do Ushguli. Na letiště odjíždíme taxíkem a let naštěstí netrvá nijak dlouho, takže by to mohla být pohodička. Ještě před odletem je na mně vyzkoušeno několik vzorků voňavek. Žádná se nám ale moc nelíbí, takže si nakonec nevezmu ani jednu. Velké letištní drama máme tímto úspěšně za sebou. :D

V letadle se posilníme několika giny s tonikem, a pak už to pěkně odsýpá. Po příletu zamíříme jako první do krámku pro nějaký místní alkohol na cestu. Čeká nás totiž několik hodin v autě a člověk musí dodržovat pitný režim.

Původně jsem přemýšlel o maršrutce, ale na tak dlouhou trasu by to nebylo úplně top a hlavně nám vůbec nevycházely časy. Přes jednu místní gruzínskou službu jsem proto našel George, který nás má odvézt slušným autem a snad i za slušný čas.

S Georgem se potkáváme u letiště a musím říct, že je s ním fakt sranda. Zastaví nám, kde potřebujeme, třeba i u houpačky, takže se jdeme trochu zhoupnout. :D Pouští nám svoji hitparádu, ve které nechybí Eminem, a dokonce otevře střešní okénko, abychom mohli pořádně pařit. Gruzínská dálková doprava právě dostává úplně nový rozměr.

Do Mestie přijíždíme až pozdě večer, trochu po plánu, ale zato pobavení. Náš první pokojíček v Bapsha Guesthouse je sice miniaturní, máme tu ale vlastní sprchu, takže na pohodu. Teď hlavně dobře se vyspat před začátkem treku.

Navíc mám geniální plán: do malého batohu zabalíme věci na zpáteční cestu a necháme je tady. Předposlední den se totiž do stejného ubytování vrátíme. Stačí tedy přebalit krosny a může se jít. Tedy zítra. Dnes už by mě nikdo nikam nedostal.